Zimomriavky

"špetka humoru mezi obyčejnými věcmi všedního života" Ti, jež mají rádi šanson a humor Komediografu brněnského HaDivadla, Minach velmi dobře znají. Nové album, které Minach natočila, překračuje zaběhanou škatulku, do které si mnozí Minach zařadili. Hravost, nadsázka, "přítulné" melodie..., to jsou atributy, které tvorbu Minach vždy zdobili a nechybí ani na novém albu. Základní rozdíly oproti předchozím nahrávkám jsou odklon od tradičního šansonu (sentimentálního, romantického), odklon od ryze divadelních písniček, a naopak směřování k modernějšímu zvuku, vytvořenému kombinací akustických a elektrických nástrojů. Autorem hudby je z hlavní části Zdeněk Král: „Na desce jsou převážně mé písně, napsané ve většině případů na texty našich kamarádů, našich spřízněných duší. Jako autor zde také participuje Mario Buzzi. Mám ale pocit, že pro tuto desku - její podobu - měla spíš zásadní význam ta společná práce ve zkušebně, práce na aranžmá, na zvuku. To úmorné hledání, mnohdy končící depresí, roztržkou nebo hádkou a jindy zase radostí a uspokojením z nově udělané věci.“ Album Zimomriavky, protknuté lehce depresivní atmosférou se špetkou černého humoru, se nahrávalo se v červenci 2007 a únoru 2008 ve studiu Jalovec v Babicích nad Svitavou. Petr Werner umí udělat akustické nástroje a na albu je to slyšet. Výsledný zvuk nádherně koresponduje s šansonově jazzovým výrazem celé kapely. Tu při nahrávání doplnil Petr Mikšovič - cajon (kachon), Johnny Jůdl - fagot a Richard Hora - trubka. Díky spojení všech zúčastněných vznikla nahrávka, která vás pravděpodobně neuvrhne do extatického tance, při kterém ze sebe strháváte své svršky, naopak poslechem podpoříte své duševní a estetické buňky, které vás za tyhle písně budou milovat. Mariana Chmelařová (alias Minach) pochází z východního Slovenska a ačkoliv byla 19 let v angažmá HaDivadla v Brně jako herečka, zpěv jí jistě není cizí. Kromě slovenských lidových písní, jejichž úpravy později prezentovala společně s kapelou Czaldy-Waldy, natočila s I.Českomoravskou nezávislou hudební společností (dnes Čechomor) vůbec první desku Dověcnosti, a účinkovala také ve většině písní na albu Jiřího Bulise "Hosté na zemi". Své pěvecké party nazpívala též na CD skupiny Ty syčáci - Lišák je lišák. První divadelní písničky pro Míňu (kromě tzv. „Bulisovek“), byly napsány pro kabaret Komediograf cca před 10ti lety. Některé z nich jsou součástí Komediografu dodnes. Pod tlakem Míni napsal Zdeněk Král (a také Mario Buzzi) postupně další písně a duo pod názvem Zdeněk Král a Minach začalo vystupovat i samostatně mimo Komediograf. Později se rozšířilo na trio (o violu Martiny Himerové - Indigo Quartet, spolupráce s Václavkem apod.) a žánrově se posunulo od ryze divadelních písní k šansonu. V roce 2004 nahrálo trio první CD pod názvem Balada pro Bardotku. Po kratší tvůrčí pauze nastalo přetvoření v "kapelu" s kytaristou a skladatelem Mariem Buzzi (Chorchestr) a kontrabasistou Jaroslavem Panušem (Talant, KK band atd.) a název se zkrátil na "Minach". Asi po půl roce vystřídal Maria Buzzi Ivan Manolov (např. Burma Jones, atd.), hráč na elektrickou kytaru. Seskupení hudebně začalo směřovat k modernějšímu zvuku a nespecifikovanému žánru, pracovně nazvanému Chocolate Hot Blues.